Kingpin
Xatrix Entertainment

Tím ovšem výčet inovací zdaleka nekončí, i když zde již jde o kosmetické úpravy, které sice dobře zní na krabici hry, ale ve skutečnosti až takový vliv na gameplay nemají. Tělo, přesněji model každé z postav je tvořen z patnácti částí, které jsou nejen různě náchylné na poškození, ale také ve svém důsledku různě reagují. Zasáhnete-li někoho do nohy, kulhá, trefíte-li se mu do ruky, drží se za ni, trefíte-li hlavu, pravděpodobně si lehne a usne, i když to bohužel není tak rychlé, jak by to mělo být a jak to bylo například v Sinu. S tím ovšem souvisí jediná vážnější výhrada k obtížnosti - ačkoliv je hra na Easy zpočátku poměrně těžká, v poslední fázi nalézáme lékárničky takřka na každém kroku. Naopak na nejtěžší Real je zase nepříjemné, že je člověk sice snadno umlácen tyčí, ale sám musí vystřelit do soupeřovy hlavy hned několikrát, což má k realitě daleko. Poškození poznáte i podle stop či loužiček krve, nemluvě o grimasách na tvářích.

Poslední vychytávkou, na kterou nesmím zapomenout i když jsem ji příliš nepostřehl, je údajný RPG způsob vylepšování kvality střelby - zpočátku prý vaše kulky nenajdou cíl tak, jak by měly, tj. podle zaměřovacího kurzoru, ale více či méně vedle. Teprve po jisté praxi se na svůj crosshair můžete stoprocentně spolehnout. Zajímavé,což?

Design, gameplay a vylepšení

Všechny tyto a další změny i vylepšení mají sloužit k většímu požitku ze hry, a samozřejmě tomu tak je, daleko větší vliv na něj však mají herní změny, které jsou tu vskutku obrovské. Tou největší je asi fakt, že to je zatím nejreálnější 3D akce. Co vám budu nalhávat, daleko pravděpodobněji, než do Black Messa laboratoře, se podíváte do Harlemu a daleko spíše se tam setkáte s drsnými černochy než s roztomilými vetřelci. V Kingpinu si snad s výjimkou několika psů a myší proti ničemu slizkému či chlupatému nezastřílíte a už vůbec k tomu nepoužijete BFG, plazmu nebo voodoo panenku, ale reálnou brokovnici, pistoli popřípadě oblíbenou zbraň každého výtržníka, plamenomet. Zbraně jsou výtečně vyvážené a do kriminálního prostředí skvěle zapadají.

Totéž pochopitelně platí i o prostředí. Děj se odehrává sice v anonymních zákoutích a uličkách vykřičené čtvrti z 50. či 60. let - továrna, stoky, železniční překladiště, doky a samozřejmě ulice, to vše je výborně navrženo a z monitoru na vás dýchne ta pravá atmosféra, obzvláště když se zaposloucháte do nadávek zdejších postaviček a ještě si k tomu pustíte Cypress Hill. Tato asi nejslavnější hiphopová kapela přispěla na CD třemi skladbami, bohužel vesměs převzatými z posledního alba "IV". Musím říci, že design úrovní mne velmi příjemně překvapil, od autorů Redneck Rampage a obstojného, ale přeci jen sterilního add-onu pro Quake II jsem nic geniálního nečekal, ale mýlil jsem se. Excelentní jsou především doky, nezapomenu ovšem ani na továrnu a železnici. Jen mne trochu mrzí, že jsem se nedočkal žádných dlouhých ingame animací (obvykle to sfoukli za pár vteřin), nemluvě o jízdě na motorce či vlakem, které by už tak nadstandardní hratelnost ještě zdokonalily.

Co se týče herního scénáře, to co načal Half-Life a Requiem, hoši z Xatrixu dovedli k dokonalosti. Prakticky bez přestávky je třeba kombinovat a přemýšlet jak pokračovat, vedle běžných záležitostí jako hledání klíčů jde obvykle právě o spolupráci s jinými obyvateli, kteří pro vás například otevírají sejfy či lámou zámky - to vše narozdíl od zmíněných her od začátku do konce, takže nečekejte žádný stereotyp či nudu, i když délka hry je minimálně stejná. Všechny zmíněné úkoly nepůsobí nijak odpudivě, a i když uznávám, že hledání bratra sličné barmanky není zrovna v souladu s drsnou existencí, kde se každý stará jen sám o sebe, ale hraje se to skvěle. Obyvatelé hry jsou vůbec velmi často nápomocní, a proto kdykoliv si nevíte rady, je třeba s nimi prohodit řeč - k tomu slouží speciální tlačítka pro pozitivní a negativní odpověď, kde ta druhá obvykle vede ke smrti jednoho z diskutujících. Prakticky v každé ze šesti částí hry je bar, který je považován za jakési neutrální místo, kde se nestřílí, ale dohadují obchody. Právě tady často narazíte na vhodné spolubojovníky, případně na jinak užitečné osoby.

Stejně důležitou budovou je ovšem síť obchodů Pawn-O-Matic, ve kterých je možné za peníze dokoupit zbraně, munici, brnění či energii. Peníze nalézáte nejen v sejfech a na policích v místnostech, ale především v mrtvých soupeřích. Vzhledem k možnosti nákupů se tak stávají stejně podstatnou hodnotou jako munice, energie a brnění.

Tak jak?

Kingpin je zkrátka přeplněn vylepšeními a opět dokazuje, že engine Quaka II je minimálně rovnocenným soupeřem Unrealu a všem dalším konkurentům. Kingpin je bezesporu skvělá hra, která si zaslouží pozornost každého fandy 3D akcí. Možná budete zpočátku podrážděni prvky adventury, ale za pár okamžiků tomu přijdete na chuť a na Kingpin nedáte, tak jako já a zakrátko i celý Americký kongres, dopustit.

Hodnocení single-player:85%

Multiplayer

Multiplayer Kingpinu je vytvořen v souladu se singleplayer hrou, takže čekejte adrenalinovou smršť mezi ulicemi a přestřelky gangů. Z toho vyplývá, že je Kingpin, podobně jako například Half-Life, stvořen spíše pro týmové bitky, ale ani pravidla "free for all" bych nepodceňoval.

Už při zakládání hry je každému jasné, jak vážně to s deathmatchem v Kingpinu autoři mysleli. Máte na výběr nespočet různých skinů, které můžete díky rozdělení na tři části (hlava, tělo s rukama a nohy) libovolně měnit a navíc je obohatit o klobouk, případně doutník. Engine je vzhledem k využití technologie Quake II obstojně optimalizovaný a intuitivní, díky přiloženému GameSpy nebudete mít problémy ani při hře přes internet, kde vzhledem ke kvalitám hry již nyní existují desítky serverů. Oficiálních DM levelů je osm. Velmi důležitou součástí deathmatche v Kingpinu jsou skvělé zbraně, které jsou výtečně vyvážené. Tommy-gun je na blízko účinný samopal, granáty z granátometu se neodráží jen od země a zdí, ale i od těla (což tuším zatím nikde nebylo) a explodují teprve po určité době, perfektní je ovšem především plamenomet, který má obrovské uplatnění hlavně ve skupinové přestřelce.

Nejzajímavější je ovšem GangBang, týmová variace na CTF. Cílem týmu je dostat do svého sejfu určitý počet peněz, standardně například 2 tisíce dolarů. To se děje buď vykrádáním neutrálního místa, ze kterého můžete vzít až 150 dolarů, případně vykrádáním sejfu druhého týmu, ze kterého můžete ukrást až 200 dolarů. Zatímco zpočátku týmy logicky plní svou pokladničku z "banky", později je třeba snižovat depozit soupeři, takže se boj přenáší do základen. Velmi podstatný je také fakt, že při GangBangu nehrají roli fragy, jediným hlediskem je právě počet peněz v sejfu. Tato pravidla nepostrádají nic z kouzla CTF, právě naopak - přidávají do něj taktiku a ještě více je třeba spolupracovat v rámci týmu.

Deathmatch Kingpinu je jako stvořený pro hravé týmy, GangBang patří spolu s Team Fortress k tomu nejlepšímu, co je v současné době k dispozici. V klasickém deathmatchi sice nedosahuje hardcore kvalit Quaka II a nenabízí ani boty (v což jsem vzhledem k autorství Erasera, jednoho z programátorů, tajně doufal), přesto však díky osobitému designu úrovní a vyváženosti zbraní má co nabídnout.

Hodnocení multiplayer:80%

Poznámka autora: V rubrice TIPY a TRIKY naleznete rozsáhlý návod s cheaty a kompletním walkthrough Kingpinem.

Bludr
16-07-1999 | 21:00
Převzato z časopisu GameStar