Doom je neuvěřitelně sugestivní 3D akční hra z tzv. first-person pohledu. Ačkoliv nebyla první, stala se v herním světě takovým pojmem, že všechny další hry tohoto stylu se nazývají doomovkami. Doom, neboli v překladu "Poslední soud", "Soudný den", nebo nejlépe "Konec světa" se po dlouhém čekání objevil 10 prosince 1993. Na míle předběhl svou dobu a graficky jednoduše řečeno exceloval. Samozřejmě to znamenalo vyšší hardwarové nároky, ale nebylo to až tak hrozné. Ale nejen graficky hra zaznamenala obrovský pokrok. Přímo revoluční volbou by se dala nazvat možnost hry ve více hráčích. Doom to všechno odstartoval - kouzlo ry, kdy proti vám nestojí jen několik pixelů, ale živý "kamarád" je neuvěřitelné.

Námět je ve hře naprosto v pozadí a narozdíl od Wolfensteina, kde byl velmi důležitý ho zde ani nikdo nepostrádá. Přesto ho shrnu: Hráč je jedním z nejlepších pozemských vojáků, vycvičených a zocelených bojem. Naneštěstí před třemi lety usmrtil důstojníka, který nařídil palbu do civilistů a byl přeložen na Mars. Ve vojenských pokusných objektech na marťanských měsících, Phobu a Deimu, se provádějí tajné pokusy, jejichž cílem je nalézt cestu, jak překonat časovou bariéru a cetovat mezi dimenzemi. V poslední době se ale při těchto pokusech začali dít podivné věci: "dobrovolníci", kteří vstoupili do teleportovacích bran, zmizeli, nebo se vrátili stiženi zvláštním druhem šílenství. Jednoho dne je po varovných hlášeních z experimentální laboratoře náhle přerušeno spojení. Jako bohužel jediná akceschopná jednotka v okruhu padesáti miliónů kilometrů jste s kolegy z marťanské základny vysláni zjistit příčinu této poruchy. Vaším úkolem je hlídat podezřelou základnu zvenčí, zbytek jednotky se pouští do nitra komplexu. Po nějaké době však vysílačky utichají - kolegové jsou pravděpodobně mrtvi. Vaše vyhlídky jsou, ohleduplně řečeno, nikoli růžové. Sami se nemáte šanci dostat pryč, těžké zbraně zůstaly uvnitř s vašimi (teď mrtvími) kamarády. Přesto se vydáváte splnit rozkaz ...

Stejně jako Wolfenstein, i Doom, hra která v době své největší slávy převyšovala ostatní titulu o celou kategorii, se prodával formou shareware, čímž si získal obrovskou popularitu. Sharewarovou epizodu, jednu třetinu kompletní hry, si podle odhadů nahrálo přes pět miliónů uživatelů z celého světa. Co to je proti mnohamiliónovým reklamám obvyklých komerčních titulů si sami domyslíte. Každá ze tří epizod obsahovala devět úrovní, které sice nebyly tak rozsáhlé jako u Wolfensteina, ale na druhou stranu nebyly ani tak stereotypní. Konečně jste mohli chodit po schodech, konečně jste mohli střílet z okna jedné budovy do druhé. Bylo toho víc - a jak jeden fanoušek trefně poznamenal, "Doom není jen hra, Doom je životní styl".

I Doom si samozřejmě vyžádal své nástupce. KDyby to tak nebylo, fanoušci by id Software asi ukamenovali, ale naštěstí je těch pokračování poměrně hodně. V první řadě to bylo přímé pokračování "Doom 2: Hell on Earth", které obsahovalo 32 skvělých úrovní a jednu zbraň navrch. Následovala úprava Doomu 1, která do něj přidala čtvrtou epizodu s názvem Ultimate Doom. Tento produkt byl vydán také z důvodu, aby se dostalo i na hráče, tkeří nakupují výhradně v obchodech. První část Doomu se totiž dala sehnat pouze přímo u id Software. Posledním oficiálním projektem byl Final Doom, který byt tvořen týmem TNT a současně byl prodáván i ve verzi pro Sony Playstation a Sega Saturn. Výčet oficiálních produktů by nebyl kompletní, kdybych nezmínil několikeré datadisky jako např Master Levels for Doom2.

Jestliže Wolfenstein měl možnost editování a vytváření nových úrovní, Doom ji má také. A jestliže ji u Wolfensteina využilo několik desítek uživatelů, u Dooma se již jednalo o tisíce. Ano - podle mého skromného odhadu koluje po světě minimálně 15 tisíc různých "wadů". Některé z nich nestojí za nic, některé se hrát dají a jen několik málo se vyrovná těm originálním. Přesto, kdybyste jich chtěli přehrát jen polovinu zabralo by vám to několik měsíců. Počet různých grafických, zvukových nebo hudebních dodatků by se sice při maximálním vypětí sil snad spočítat dal, ale i tak to bylo neuvěřitelné množství. Jednoduše řečeno - kdo chtěl, ten se vyřádil. A jak další fanoušek trefně poznamenal: "Nežil ten, kdo alespoň jednou v Doomu nezemřel".

Pokud máte chuť zkusit aspoň něco z toho, co jste před lety vynechali, podívejte se do následujících adresářů na oficiálním ftp serveru cdrom.com, obsahujícím všechny důležité soubory: grafické úpravy, hudba, zvuky, celé nové themes, add-on úrovně (jednu si můžete nahrát i z Quake-CZ, najdete jí v sekci "Files") a nejrůznější utility. Sami uvidíte, kolik toho všeho je ...

Stejně jako u Wolfensteina zde najdete některá méně známá fakta kolem tvorby Doomu i kolem samotné hry:

- tajný kód IDSPISPOPD zanmená "Smashing Pumpkins into Small Piles of Putid Debris"(ID znamená pochopitelně id Software). Když se někdy v roce 1992 dělal Doom, strhla se obrovská vlna hajpu. Lidi byli prost+ hrozn+ nadržení a tak si nějaká skupinka z USENETU vymyslela fiktivní hru "Smashing Pumpkins into small Piles of Putid Debris", která jim měla trochu pomoct "zapomenout" na Doom. I když se vědelo (vlastně to tenkrát vědeli jen zasvěcenci, spousta lidí si myslela že se jedná o opravdový projekt), že jde jen o výmysl, prostě se hře přisuzovali fiktivní vlastnosti, a vůbec se d+ělalo vše jakoby to byla skutečná hra. Když pak Doom vyšel, byl tam tento kód na procházeni zdí (pouze v Doomu1, Doom2 uz ma jiný -IDCLIP) na počest právě tomuto projektu. Tu hru prý taky nekdo udělal, ale nestála za nic.

- v Doomu 2, když vstoupíte do poslední, 30 úrovně, se ozve podivný zvuk, který jakoby křičela konečná příšera. Když si tento zvuk přehrajete pozpátku, uslyšíte toto: "If you want to win the game, you must to kill John Romero". Pokud navíc skočíte z výtahu přímo před hlavu end bosse a zapnete kód na procházení zdí, dostanete se do malé místnůstky s hlavou napíchnutou na kůl. To je právě John Romero - stačí ho párkrát polaskat pistolí a hra je vyhrána :-).

- málokdo také ví, že existuje cheat použitelný při deathmatchi. Stačí navolit <TAB> mapu a třikrát stisknout <ALT>+IDDT. Najednou můžete vidět protivníka na mapě. Ve verzi 1.9 je tetno podvod odstraněn, protože je to nefér.

- ještě k těm překladům cheatů - IDDQD je podle Dava Taylora, který byl členem studentské skupiny Delta-Q-Delta. Mnohem zajímavější je však interpretace cheatu IDKFA, který má údajně znamenat "Killer Fucking Arsenal":-).

Pokud vám to nestačilo, zde je několik odkazů na skutečně zajímavé stránky. Když sem se totiž Doom stránkami prohraboval, zjistil jsem, že většina z nich již je takzvaně mrtvých. Buď je autoři smazali úplně, nebo je již půl roku neaktualizovali. Je to škoda - v dobách největší slávy bylo těchto stránek několik stovek. Dnes již jen pár ...

- Dr Sleep´s Doom Apothecary je stránka plná odkazů na zajíavmé levely. Důkazem toho, že autor tvořit umí je fakt, že jeden jeho elvel byl v Ultimate Doom.

- Mr. Doom´s Doom Page - dnes jasně nejlepší a nejnavštěvovanější Doom stránka v kabelech Internetu. Obsahuje vše ...

- TiC´s homepage - tvůrce jediných levelů, které se mi líbili více než originály. Zkuste je sami.

- Team TNT Homepage - další tým, který je úzce spjat s id Software. K dispozici poskytuje výbornou kompilaci Icarus levelů (BTW to jsou autoři Final Doomu)

- Doom 2 at MeccaWorld - magazín MeccaWorld vyčlenil místo i pro Doom. Moc toho tam nemá, ale zkusti to můžete.