Quake 2 Mission Pack: The Reckoning

Odplata komu ..nám, hráčům?

Je obvyklou strategií výrobců a distributorů úspěšných her vydávat mission packy, tedy add-ony či také datadisky. Ačkoliv se prakticky v každé recenzi obdobného titulu v nejmenovaném čas()pise dá najít spojení vypovídající o ždímání peněženek, osobně to nevidím tak špatně - jsem-li opravdovým fandou původního hitu, podobnou aktivitu více než vítám. Ba co více, informace o tom, že se právě Reckoning ve Spojených Státech prodává za pouhých 15 dolarů dokazuje, že o ždímání vskutku nejde. Ždímá pak někdo jiný. Tři písmena, první "J", druhé „R", třetí ... ;-).

Na druhou stranu jsem ovšem úrovněmi ke Quaku a Quaku II trochu přesycen. Ne, že bych je úplně odmítal, ale platit za cokoliv, když mám k dispozici mega archiv ftp.cdrom.com se mi zdá zbytečné. Jediným východiskem z této svízelné situace je vydat něco opravdu kvalitního. Něco, co převyšuje konkurenci. A to je s odkazem na úrovně YooShing Yana či Neila Mankeho velmi těžké, nemluvě o laťce nasazené skvělými oficiálními mission packy k prvnímu dílu - Dissolution of Eternity a Scourge of Armageddon od Rogue Ent. resp. Ritualu (tehdy Hipnoticu).

Začnu z gruntu - "The Reckoning" tyto těžké normy nesplňuje. To se dalo čekat, Xatrix si sice se svou prvotinou, Redneck Rampage, nevedl zrovna špatně, faktem ovšem je, že to bylo výhradně díky originální koncepci a humoru. A to v obyčejném mission-packu Q2 těžko mohl oživit ...

Levely

18 úrovní pro hru jednoho hráče, 6 dalších pro deathmatch a navíc jedna pro Capture the Flag, taková je bilance Reckoningu. Hned první unit napovídal, že to nebude žádná sláva, zdání ovšem klame -následně totiž kvalita rapidně vzrůstá a až do konce na malé výjimky zůstává na slušné úrovni. Nemohu ji označit za srovnatelnou s originálním Quakem II, ba dokonce najdu i desítku kvalitnějších amatérských výtvorů, nicméně hratelnost tu rozhodně je. Potěšila mne vzájemná propletenost (není výjimkou, že se do jedné úrovně vracíte i třikrát), naopak mne trochu zklamalo časté bloudění a stereotypní zápletka. Takřka celá hra se omezuje na hledání tlačítek, které otevřou vstup do další sekce s novým tlačítkem. Ne že by to bylo až tak iritující, ale trochu invence by neškodilo.

Té jsem se dočkal až na samotný závěr - poslední unit je situován do skladiště, je přeplněn bednami (což snad může někomu připadat stereotypní) a právě odsud se hráč přemisťuje do závěrečné mise odehrávající se (ruku v ruce s mírně sníženou gravitací) na vesmírné lodi Stroggů. Ochrana je zřejmě nepropustná a jedinou možností je u stroje, který na bedny přibíjí víko do jedné takové skočit. Paráda. V obou dílech Quaka se nepamatuji na originálnější nápad. Tyto tuším tři závěrečné úrovně mne osobně velmi příjemně překvapily, onu „sichr" poznámku o možném stereotypu jsem ovšem nenapsal náhodou, Dimík z IRC chatu byl totiž právě těmi sklady poměrně značně znechucen, takže to berte s odstupem ;).

Multiplayer levely jsou opravdu kvalitní a dají se směle srovnat s těmi originálními. Dokonce zde najdete úpravu Q2DM1 (The Edge), která mimo dalších dílčích změn spojuje "parapet" nad vodou vedoucí k rail-gunu právě s podvodní místností s rail-gunem.

Monstra, zbraně ap.

O texturách nemá význam mluvit, je jich co by se za nehet vešlo (navíc jsou k nerozeznání od originálů - zde si autoři moc práce nedali), u potvůrek už je to lepší, vedle úplně nových mne potěšily varianty na staré známé - například obyčejní soldáti z "dvojky" jsou zde ve třech nových verzích, přesněji se třemi různými zbraněmi v rukou. Stejně tak jsem s potěšením přivítal novou variantu Iron Maiden, jejíž rakety jsou naváděné a tedy nebezpečnější. Samozřejmě stojí za zmínku i úplně nové potvory, z nichž vyzdvihuji především repair-bota. Ten je sice neškodný a skolíte jej dvěma výstřely z brokovnice, je ovšem schopen oživovat své již mrtvé kolegy. A to se počítá.

Zbraně jsou tu celkem tři - jsou sice celkem hezké na pohled a snad i efektní, do hry však příliš nového duchu nepřináší - pochvalu si zaslouží jen létající talíře, které mají přesně stanovenou dobu "života" a po daný čas se odrážejí od zdi.

Na závěr výčtu změn nesmějí chybět skvělí Sonic Mayhem se soundtrackem. Podle jejich vyjádření jde o hudbu jaksi "zbylou" po výběru tracků pro Quaka II a je to trochu znát, na druhou stranu, vzpomenu-li na strašné audio k oběma datadiskům k prvnímu dílu, musím být stále navýsost spokojen.

Finále

Mám-li vynést finální verdikt, konstatuji, že i přes obstojný počet úrovní jde o průměrný datadisk, který sice poskytne slušnou zábavu, ale na poměrně krátkou dobu. Střední obtížnost mi odolávala jedno jediné sobotní odpoledne, byť bylo dlouhé a stálo za to. Podobných sobotních večerů jsem u amatérských levelů strávil hned několik a bavil jsem se takřka stejně a navíc zadarmo. Jedinou zjevnou výhodou jsou tedy multiplayerové úrovně, které patří mezi absolutní špičku. Přeberte si to jak chcete - nemohu říci, že bych byl z Quaka II unaven, stejně tak ani zdaleka nemohu říci, že by už bylo všechno vymyšleno a že nelze vytvořit opravdu parádní, inovativní a především zábavný datadisk. Xatrixu se to bohužel nepodařilo, uvidíme, jak si povede Rogue s druhým oficiálním mission packem "Ground Zero", jenž bude následovat v nejbližších měsících.

7/10

Bludr, 21.6.1998

(Text částečně vychází z recenze publikované v červencovém SCORE, hodnocení se ovšem liší, fandové Quaka II kvality Reckoningu zkrátka ocení lépe.)

Odkazy:

http://www4.activision.com/games/quake2mp1/ ... oficiální stránka na serveru Activision
http://www.xatrix.com/ ... oficiální stránka výrobců, společnsoti Xatrix

http://www.ogr.com/reviews/q2_reckoning_1.shtml ... recenze na serveru ORG, hodnocení