DISSOLUTION OF ETERNITY

Druhým a zatím posledním Quake datadiskem v pořadí je, jak je již konečně z titulku patrno, Dissolution of Eternity. Autorský tým Rogue Entertainment, čítající na dnešní dobu nevýdaně malý počet jednoho programátora a pěti designerů měl o celý jeden měsíc více času a jak se s ním vypořádal hned uvidíte. Narozdíl od Hipnoticu má za sebou již křest ohněm v podobě nelehké adventurové podobě Dooma s názvem Strife, který dopadl nad očekávání dobře.

Přestože měl Scourge of Armagon mnohem více publicity, a to především mezi Quake-komunitou, čekal jsem od „dvojky" poněkud více. Vše se však kupodivu ukázalo již po několika málo minutách hry - Armagon je lepší. Proč?

Oproti Armagonu tu jsou pouze dvě epizody, ale pozor, mají vyšší počet úrovní, takže oba datadisky obsahují shodných 16 levelů (15 single + 1 multiplayer). Úrovně v Eternity jsou nenávazné, teoreticky by se dalo říci, že bych si mohl nahrát šestnáctku nejlepších uživateli vytvořených úrovní z nějakého Internetového serveru a měl bych datadisk - skutečně to tak vypadá. Jeden level je „železný", další se odehrává v pyramidě a stejně tak je to s příšerami - kdo kdy viděl v pyramidě obyčejné vojáky, notabene spolu s hordou rytířů. O kvalitě úrovní musím říci skoro totéž. Především první epizoda na mne působí značně nemastně a neslaně, nemám moc rád levely, ve kterých se dlouhou cestu prodírám masy nepřátel pro klíč ke dveřím, které se nacházejí někde na začátku - chůze prázdnými chodbami sktuečně není to, pro co byl Quake vytvořen. Naštěstí tu je ještě druhá epizoda, jejíž poslední levely směle konkurují i Armagonu - především série Elemental Fury, ve kterých se střídá voda s ohněm a setkáte se tu i s příšerou známou z konce první epizody Quaka, a pak úroveň Curse of Osiris, která výtečně zpracovává ztísněnou atmosféru pyramidy, zatuchlá bludiště s nebezpečím číhajícím za každým rohem je výborná.

             

Pole, na kterém Rogue Entertainment bez diskuze porazil Hipnotic je architektura. K vidění jsou prostory, které svým designem opravdu ohromí laika i profesionálního architekta. Mám bohužel velmi pomalý počítač a jsem nucen hrát v nejnižším rolišení 320x200, ale občas jsem si jen tak pro radost přepnul do hi-res a užasle sledoval venkovní prostory s jezírky lávy, chrámy, či obrovskou bránu do pyramidy. Můžete se sami přesvědčit z obrázků, že by se za podobnou práci nemusel stydět ani id Software. Velmi pozitivně hodnotím i přítomnost zemětřesení, které tu má místo nejen v reproduktorech, ale i na monitoru, kde vidíte třesící se zem. Ke cti autorům slouží fakt, že narozdíl od Duka, se při zemětřesení hýbe i hráč. Pokud vás tato nepříjemnost zastihne na okraji propasti či na uzoučkém přechodu nad lávou, může vás to stát i život.

          

I zde je několik nových příšer. Pyrany byly nahrazeny přerostlými žížalami, které jsou však naštěstí stejně neškodné. Mnohem větší pozor si však musíme na krásně vykreslenou příšeru s názvem Wrath. Střílí rychlé, navigované střely, které jsou nebezpečné a není radno si s nimi zahrávat (narozdíl od Vorových střel, s nimiž jsem se mohl „honit" po rozlehlých prostorách i několik minut). Na konci první epizody tu je navíc ještě zdokonalená mutace. Rogue zvolil v tvorbě dalších nových příšer (a jak se dále dočtete, nejen u nich) zajímavou strategii - v podstatě jen upravil několik již vytvořených modelů - tak například tu je klasický Ogre, který kromě větší odolnosti střílí daleko nebezpečnější „tříštivé" granáty. Kromě několika dalších nesmím zapomenout na skvělého koncového bosse druhé epizody a vlastně celé hry. Jde o obrovskou létající příšeru, která se stává i přes svou nemotornost velmi nebezpečnou. Už to, že se pohybuje v vzduchu dodává boji s ní zvláštní kouzlo.

Ke zbraním není co dodat - narozdíl od Armagonu tu jsou odfláknuté až běda a nepomůže ani fakt, že jich je dost - spíše naopak. Každá zbraň kromě brokovnice a sekery má svou lepší kopii, která vypadá až na malé rozlišení úplně stejně a má zároveň i jinou munici. Pro oba hřebíkomety jsou k dispozici účinější „lava-nails", pro raketomet tu jsou multi-rakety, kdy na jeden výstřel vypustíte hned čtyři kousky a pro tuhunderbolt je tu jakási skleněná koule, která je zhruba stejně nebezpečná jako deset cellů. Především multi-raketomet mi připadá velmi nešťastný, díky němu můžete většinu jinak velmi nebezpečných protivníků zdolat jedinou ránou a i tak kvalitní potvoře jakou Shamler rozhodně je, stačí pouhé čtyři přesně mířené multi-střely. Hra tím ztrácí ono kouzlo nebezpečnosti a autoři, aby to nebylo tak jednoduché, museli přitvrdit na úplně jiné, pochopitelně nesprávné, frontě.

Jsou tu ještě dva power-upy, které jako skoro vše v datadisku mají opět velmi daleko do originality Armagonu - opasek, snižující gravitaci a štít, jehož funkci jsem přesně nepochopil, nicméně pravděpodobně částečně vstřebává poškození hráče. Obě tyto „výhody" jsou prakticky nepoužitelné a v deathmatchi spíše překážejí. Naštěstí pro nás tu je lahůdka v podobě možnosti hry „Capture the Flag" pravidel deathmatche, kdy se dva týmy snaží dobýt soupeřovu vlajku.

Celkově řečeno musím říci, že Dissolution of Eternity rozhodně neporazilo Armagona a sahá mu někam po pás. Díky zajímavým úrovním v druhé epizodě a především skvěle vyřešené architektuře plné nové grafiky rozhodně stojí za to si hru zahrát, ale narozdíl od prvního datadisku bych jej doporučil jen skutečným maniakům, kteří hrají Quaka ve dne v noci. Nebo alespoň ve dne ...

Bludr

Q
+ některé úrovně jsou skvělé
+ mnoho nových příšer
+ krásná architektura
+ něco málo zajímavých nápadů
- je tu Scourge of Armagon, stejně drahý a mnohem lepší datadisk
- ke hře potřebujete originální registrovanou verzi Quaka
- přeplácané všemi těmi zbraněmi a power-upy


CHEAT CODES:

Shodné s Quakem:
nesmrtelnost - na konzoli "GOD"
zbraně - na konzoli "IMPULSE 9"


LINKS: 

http://www.activision.com/quake/eternity.html - reklamní stránka Activision- základní informace o Mission Packu,
GameSpot review - další, tentokrát "závislá", recenze komerčně zaměřeného magazínu Gamespot - hodnocení 7.7, "very good",
The Secrets - seznam všech tajných místností datadisku (kromě Armagonu je zde i seznam pro Armagona a CTF4.0) - včetně screenshotů.