Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Úterý 10.08.2010, 18:09

Bludiště počítačových her

V roce 1990, krátce po revoluci, hráči bažící po informacích neměli mnoho možností. Právě začalo vycházet slovenské FIFO (věnované výhradně počítačům z rodiny ZX Spectrum), do vzniku Excaliburu zbýval ještě celý rok a i knižní publikace s tématikou počítačových her by se daly spočítat na prstech jedné ruky, pokud vůbec - Fukovy dva díly Počítačových her (ty vyšly ještě za totality) lze jen stěží považovat za knihy. A tak bylo možná jednou z prvních vlaštovek Bludiště počítačových her Bohuslava Blažka, které jsem před pár dny objevil ve svém archivu a s nadšením si ho po těch dvaceti letech znovu přečetl.

A je to opravdu nesmírně zajímavý počin! Bohuslav Blažek byl uznávaným publicistou (sám sebe popisoval jako sociálního ekologa) s velmi širokým záběrem, nejznámější je asi ze svého působení v literárních časopisech v 60. letech minulého století. Od podobně humanitně zaměřeného autora bychom asi knihu o počítačových hrách nečekali, ale na obsahu to i přes nemalou dávku filozofického a sociologického zamýšlení není příliš znát. Blažek knihu napsal s pomocí svých dvou synů a celou si ji včetně primitivních ilustrací sami napsali a vysázeli v různých programech na počítači C64! I to je součást jejího kouzla, přitom například obálka mi i dnes připadá pozoruhodně zdařilá. Ambicí knihy bylo představit čtenáři tehdy stále ještě nový svět počítačů a her, což je po dvaceti letech na mnoha místech poněkud úsměvné, pokud ale máte chuť, vypůjčete si Bludiště počítačových her v místní knihovně, případně zkuste štěstí v antikvariátu. Když si odmyslím tradiční výpis programu v Basicu a seznam příkazů "poke", rozhodně to je zajímavé čtení a unikátní svědectví.

Pro ilustraci jsem naskenoval tři dvoustrany - v první autor odvážně objasňuje otázku pirátství (podotýkám, že v té době nebylo v Československu možné legálně koupit prakticky žádný software), ve druhé píše o konkrétních hrách a populárních žánrech, třetí je pak z úvodní části, kde Blažek mj. popisuje, že C64 stojí v Tuzexu 55 tisíc korun, což bylo v té době více než 18 průměrných měsíčních platů (přepočteno na dnešní průměrnou mzdu šlo o 410 tisíc korun!). Jo, to byly časy...