Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Čtvrtek 23.12.2010, 14:21

Dohráno: Mario vs. DK: Mini-Land Mayhem

Tady bych si mohl vzít na pomoc rok starý článek o Minis March Again, předchozím dílu mojí oblíbené DSkové série Mario vs. Donkey Kong, která už tímto dostává čtvrtou kapitolu, Mini-Land Mayhem. Mnoho se toho nezměnilo, vlastně bych řekl, že zůstalo všechno při starém a my dostáváme pouze nové úrovně téměř bez jakýchkoliv inovací. Nastavovaná kaše nebývá u Nintenda zvykem, tady to ale vůbec nevadí - hratelnost je dokonale vypiplaná, bavíte se od začátku do konce a na novinky se neptáte. Sérii Mario vs. Donkey Kong rád doporučuju každému, kdo po mě chce tip na nějakou dobrou DSkovou hru - jsem totiž přesvědčen, že pobaví opravdu každého bez ohledu na zkušenosti s hrami nebo žánrovou příslušnost. V tomhle ohledu mě poslední díl příliš nepřekvapil, jen jsem nečekal, že to bude znovu i po roce stála tak úžasná záležitost.

Série bývá často přirovnávaná k Lemmings, ve skutečnosti je ale mnohem více a místo jednotlivých povolání tu využíváte charakteristické prostředí (žebříky, lavičky, magnety, trampolíny...). Design je doslova fascinující - při prvním pohledu na novou úroveň kroutíte hlavou, že tohle už opravdu nedáte (mapy jsou přitom miniaturní, málokdy dosáhnou maximální velikosti 2 x 2 obrazovky), abyste o pár minut později s úsměvem navedli postavičky k východu. V tomhle MvsDK zmíněné Lemmingy naprosto přehrává - obtížnost od začátku až do konce plynule stoupá ruku v ruce s vaším know-how, jako by ani nešlo o logickou hru (které v tomto směru bývají velmi často poměrně problematické). Nikdy to není frustrující, občas pošimrá, v poslední třetině i pozlobí, ale při troše snahy to do konce prostě dohrajete. Konečně někomu došlo, že úkolem posledních úrovní v puzzle žánru není hráče znechutit a vybrat mezi nimi několik vyvolených géniů. Tady jde až do poslední úrovně designérum o to, vás pobavit a je úžasné, že se to univerzálně daří bez nastavování obtížnosti či onoho slavného Super Guide. A pokud snad i pak toužíte po skutečné výzvě, můžete sáhnout po odemknutých levelech, které už se s tím tolik nemažou. Milí designéři, dělejte si poznámky a učte se od mistrů!

Jo a málem bych zapomněl - i v tomhle dílu najdete Construction Zone, kde si to můžete v editoru vyzkoušet sami, popřípadě vyzkoušet lidovou tvorbu ostatních hráčů. Fakt, že jen málokteré svou kvalitou snesou srovnání s původními úrovněmi, o lecčems vypovídá.