Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Na počátku tohoto roku jsem na tomto místě otevřeně chválil EA, zejména za jejich aktivitu EA Partners a odvážnou snahu prosadit se na trhu větší inovací a sázkou na nová IP. Z pohledu obyčejného hráče musíme být s uplynulými dvanácti měsíci u tohoto vydavatele v podstatě bez výhrad spokojeni, když vydal celou řadu pozoruhodných titulů (zejména ve srovnání s předchozími lety je to skutečně úctyhodný výkon) a osobně mu vyčítám jen facku PCčkářům s last-genovou FIFA 10. Bohužel, tahle spokojenost se ne zcela promítla do výsledků firmy, když EA začátkem listopadu oznámila už devátou čtvrtletní ztrátu v řadě po sobě. V téhle neradostné situaci prohloubené ekonomickou krizí společnost zřejmě trochu zpanikařila a oznámila poměrně zásadní změny ve své strategii...

Dvě hlavní zprávy související s oznámením kvartálních výsledků jsou poměrně symbolické. Za prvé - firma do března 2010 propustí dalších 1500 zaměstnanců a zavře některá (zatím nespecifikovaná) studia. Za druhé - firma potvrdila akvizici společnosti Playfish, když za tohoto specialistu na sociální hry utratila přibližně 300 milionů dolarů.

V praxi je to letos už druhé velké propouštění v Electronic Arts. V únoru bylo oznámeno, že o práci přijde 1100 lidí, v součtu s touto druhou várkou tedy management během jediného roku zeštíhlil firmu o 25% zaměstnanců! Co je horší, plných 900 lidí propouštěných ve druhé vlně pracovalo přímo v herním vývoji (viz zdroj), což bude mít nepochybně vliv na počet produkovaných her. John Riccitello se tím ostatně v oznámení provázející zveřejnění negativních výsledků nijak netajil (viz transkript - je to dlouhé čtení, ale opravdu zajímavé, doporučuji). Zmínil tu přes tucet zrušených (nikdy neoznámených) titulů, zmínil dále, že hry, kterým se nedaří prodat dva miliony kusů, nemají napříště v line-upu firmy místo a zmínil rovněž pokles vydaných her ze 60 v minulém roce na 50 v roce letošním a necelých 40 v roce příštím. To není málo, zvláště když uvážíme, že se změny podle všeho nijak nedotknou EA Sports (jen v jedné Riccitellově odpovědi je náznak úvahy nad tím, že by některé sportovní hry vydávali jednou za dva roky).

EA tedy míří na Facebook. Playfish je nepochybně dobrá koupě a skvěle fungující firma s etablovanými hrami jako je Restaurant City či Pet Society, ke kterým se jistě brzy přidají i slavné značky EA jako The Sims, Harry Potter nebo Sim City. Nic proti, ať si ty masy uživatelů Facebooku taky trochu užijí, ale pokud kvůli nim byly zaříznuty velké hry na PC a konzole, je mi z toho jako tradičnímu hráči do breku. Statistiky sociálních her čtu s velkým respektem, jsou to jistě úctyhodná čísla, ale nikdy jsem je sám nehrál, protože jakmile bych udělal první krok, okamžitě by se o tom dozvěděli všichni moji přátelé na Facebooku. A promiňte mi to, já se svým hraním nikoho obtěžovat nehodlám a nebetyčně mě štve každá z těch desti a více nevyžádaných zpráv, které sám denně dostávám od ostatních (Rosta earned the Wing Man achievement and wants to celebrate their victory with you!). Na Gamasutře jsem nedávno četl rozhovor s jistým úspěšným designérem sociálních her (bohužel teď nejsem schopen ho dohledat), který se netajil tím, že není až tak důležité vymyslet návykovou hratelnost - daleko důležitější je pro úspěch sociální hry její virální aspekt, tedy způsob, jakým se šíří mezi další hráče. Je to vlastně takový herní spam.

V úvodu jsem mluvil o tom, že EA zpanikařila a nemyslel jsem to úplně vážně. Electronic Arts samozřejmě v dané situaci musela něco udělat a podíváme-li se na to z pohledu obchodníka, není to nelogické rozhodnutí. Po letech šroubovaných nákladů na next-gen vývoj konečně splaskla bublina a my se v následujících letech dočkáme viditelně menšího počtu her a většího důrazu na jiné formy počítačové zábavy (sociální a casual hry) i od jiných vydavatelů. Že to odnesou v první řadě hry jako Brütal Legend nebo Syndicate (jejíž vývoj byl v posledním roce v podstatě veřejným tajemstvím) je bohužel dost pravděpodobné a to mě na tom mrzí nejvíc. Ale co, vlastně si za to tak trochu můžeme sami, když místo Dead Space a Mirror's Edge kupujeme Guitar Hero...